Moje léto

Moje léto vlastně pořádně začíná až teď - v druhé polovině července. Žel, se zhoršeným počasím (já miluju sluníčko a horko!), ale co se dá dělat. Na přelomu července a srpna English camp Písek (YEAH!!!) s doplňkovými akcemi, potom budu na crossover academy tady v Písku, poté snad konečně (porvé v životě) mi vyjde jet na vodu, na konci srpna možná do Holandska a mezitím se ještě uvidí. No, jsem na to všechno zvědavá a těším se :-) Spousta práce kolem a lidí jako smetí :D

Poslední pobyt ŠVM

Poslední květnový víkend jsem byla na ŠVM. Byl to jejich závěrečný pobyt. Původně jsem měla být kompars během jejich zážitkové hry, ale nakonec to dopadlo jinak. Hrála jsem za skvělý tým Český Těšín (Slezsko je mocné a silné!) a děsně jsem si to užila :)

Hra:

1. Fáze:

- rozdání úkolů a pravidel (proč si to od nás nikdo pořádně nepřečetl, co?)

- vyrazili jsme do terénu

- párkrát nás chytli vojáci, zkamarádili jsme se s místníma, modlili jsme se spolu za ně, oni nám pomohli získat potřebné vakcíny k záchraně nemocných a vydali jsme se z5 na základnu. Cestou jsme chtěli vyděsit další družstvo což se nám sice nepovedlo, ale zažili jsme během toho pár vtipných chvilek...

Takhle vypadala základna a její okolí:

Bylo tam nádherně! Fakt... Kousek od Vsetína úplně na kopci, odkud bylo vidět úplně všechno...

Ve 12 v noci jsme měli zapsaný návrat, takže jsme se ve 12 vrátili, dali si večeři, nějakou konzultaci a v 1 vyrazili na další fázi.

2. Fáze
- dohodnutí se, jestli půjdeme do Valašské Polanky nebo jakéhosi Neratova (proč jsme si nepřečetli zadání, které jsme získali v 1. fázi?)
- cesta v naprosté (a když říkám naprosté, tak tím myslím NAPROSTÉ) tmě uprostřed lesa strmým kopcem bez baterek asi tak půl hodinky až hodinku
- našli jsme asfaltku
- jdeme po asfaltce (asi tak 3/4 hodinky)
- dojdeme k bezínce, kde zjistíme, že jsme šli opačným směrem
- jdeme zpátky
- všimneme si autobusové zastávky uprostřed ničeho, kterou jsme měli vyznačenou na mapě v první fázi, hledáme kolem ní, ale nic tam není (kdybychom četli zadání věděli bychom, že ani nemůže)
- jdeme dál po asfaltce
- zjišťujeme, že už jsme mimo výseč (i mimo část výseče ve které jsme už vlastně vůbec neměli být)
- přemýšlíme jestli půjdeme zpátky
- docházejí nám síly
- před každým autem skáčeme do příkopu v domnění, že se jedná o vojáky
- sedáme si do příkopu u silnice, odpočíváme a vyprávíme vtipy o chuckovi...
- jdeme zpátky do jedné vesnice, odkud už známe cestu k základně, tam si ustýláme na asfaltu, přikrýváme se novinami a asi hodinu spíme
- vychází slunce, probouzíme se, jdeme zpátky na základnu
- před základnou si uvědomujeme, že máme ještě čas, většina si lehá a usíná a já se kochám nádherou rozkvetlé louky za rozbřesku (tohle jsem fakt ještě nikdy nezažila), dělám si kytici a užívám si ty kopretiny a ty fialový kytky jak nevím, jak se jmenují a ty žlutý a... prostě bájo... nějak jsem chytla nový dech
- ostatní se probouzejí a jdeme na základnu
- poté si pamatuji už jen to, že tomáš odjel, míša s janou se rozhodli jít ještě hrát (3. fáze) a my s amy jsme si lehly na louku a kecaly jsme

Tohle je Amy:

A tohle je Janička :) (s oběma jsem byla v týmu):

Pak přišlo poledne, s ním oběd a vyhodnocení hry. No kdo asi mohl vyhrát, že? Přece PÍSEK!!! Yeah! Tady jsou, vítězové (a dostali dort):

Po obídku jsme se přesunuli na jednu chatu kousek za Vsetínem. Prý se to tam jmenuje Na Nivách (jak na tohle přišli...). A tam jsme zažili jednu z nejúžasnějších věcí v našem životě. SPRCHA!!! Snad nikdy jsme po ničem tolik netoužili jako v tu chvíli právě po vodě... (teď si všude v civilizaci připadám jako v obrovském luxusu)

Večer nějaké vyučování, různé pokecy a šli jsme spinkat :)

Ráno ještě nějaké vyučování, svp (jak se na Moravě říká "památka"), hodnocení švm, rozloučení a návrat domů... já si to jela vlakem a pak busem (v Brně jsem myslela, že ten bus opravdu nestihnu...) a bylo to fajn. Utahaný jako koťátka, ale plní zážitků. Znáte to - zážitek nemusí být příjemný, hlavně že je silný :)

Sjezd mládeže rules!!!

Sjezd mládeže byl awesome!!! So great!!!

Takhle nějak to vypadalo. Naše sekce byla vpravo vepředu ;)

A hráli jsme sporty. Tady je zápas z frisbee.

A potkávali jsme se starými i novými známými. Martička ze Vsetína :)

A hlavně vnímám, že sjezd byl skutečně úžasným impulsem do životů mnoha lidí. Že Pán Bůh jednal a my jsme to mohli vidět a zažít a lidé z mládeže to skutečně mohli vnímat. Iam so happy for them! Někteří z nás prožili další krok k Ježíši a Bůh se dotýkal a byli jsem tam jako skupina a všichni bysme nejradši chtěli zase hned zpátky... I love you guys! :) Sjezd mi chybí, ale jsem ráda, že vás tady mám u sebe v Písku a ve Strakonicích a tak ;)

Thank You!

And this is one of my most favourite pictures. Magdička, Klárinka, Janička a já. I love you!!!

A naše písecká část výpravy na sjezd. Foceno na nádraží v Českých Budějovicích. Uvědomila jsem si, že jako Písek jsem se nikdy takhle nefotili. Mám tuhle fotku proto tak nějak obzvlášť ráda. Ať jsme na příštím sjezdu na téhle fotce ve stejném a ještě větším složení! :)

Zajímavé setkání

Dneska jsem měla zajímavé setkání. Jedna známá jedné známé (yeah, it sound really great...) píše diplomku a byla jsem požádána, abych zodpověděla nějaké otázky. Z toho důvodu, že jsem pracovala v nízkoprahovém zařízení. Nejdřív se mi vůbec nechtělo, ale pak jsem si říkala "proč ne?".
Protože náš projekt na nízkoprahový klub nebyl nějakým náhodným nápadem, ale zapadal a zapadá do koncepce naší služby s mládeží, nešlo o něco, čeho bych již nebyla součástí (ačkoli už pracuju oficiálně někde úplně jinde).
Ráda se potkávám s novými lidmi, takže jsem se pak i trochu těšila. A otázky byly zajímavé. Slečna studuje sociální práci a sociologii a zabývá se právě nízkoprahovými kluby. Necítila jsem se úplně povolaná její otázky zodpovídat, přece jenom o projektu samotném a způsobu fungování co se týče kraje apod. toho tolik nevím. Ale v hlavě mi z toho pak zněla pořád jedna jediná věc. Ty otázky jakoby si Duch Svatý používal k jedné jediné věci. Pořád mi znělo "Proč to vlastně děláš? Proč pracuješ s mladými lidmi? Co z toho ti služebníci vlastně mají? Co z toho máš? Proč to všichni děláte? Co je cílem tvých vztahů s nimi, téhle práce, dobrovolníků?"... Bylo to jedno z nakopnutí, které jsem v téhle době (která není zrovna nejjednodušší) potřebovala. Musela jsem se znovu vrátit k tomu, proč dělám to, co dělám. Přestat se dívat na problémy, které jsou, a začít se dívat na věci z Božího pohledu. Důvěřovat Mu. Že Mu má důvěřovat. Thank You, God :)

Blíží se sjezd mládeže!!!

Blíží se nám setkání mládeží z CB, BJB a KřSb. GREAT!!! :) Budu pravidelně informovat. Více informací na http://vnapeti.estranky.cz.

Práce s mládeží

Už řadu let si říkám, jak mě práce s mladými lidmi baví. Možná je to proto, že jsem (a asi vždycky budu) v duchu mladá. Baví mě jejich bezprostřednost, nadšení a upřímnost ať už se to týká čehokoli. Někdy bych chtěla, abychom všichni v určitém ohledu zůstali "teenageři". Co to tedy vlastně všechno dělám?

English campy
Každý rok pořádáme ve spolupráci s organizací Josiah Venture a našimi americkými přáteli týdenní pobyt pro mladé lidi ve věku 14 - 19 let. Mohla bych se tu o něm rozepisovat, ale jestli chcete o english campech vědět víc, podívejte se na http://ecpisek.blogspot.com/.

Každotýdenní páteční setkávání
Každý pátek se setkáváme s bandou 30 - 50 děcek. Hrajeme hry, zpíváme písničky a mluvíme o našich životech, o Bohu. Podívejte se na http://velrybi.blogspot.com/.

Další akce
Také se spoustou mladých lidí pořádáme spoustu dalších nepravidelných aktivit - různé pokecy, setkání mladých křesťanů z celé ČR, outdoorové akce... Je toho spousta...

Ale spíš vám řeknu PROČ to dělám.
Dělám to proto, že věřím Ježíše Krista, v to, že zemřel za mě, odpustil mi mé hříchy a dal do mého srdce lásku k lidem. Proto chci být s nimi, chci vědět, co dělají, co prožívají a jak jedná Bůh konkrétně v jejich životech.