středa 7. října 2009

Lorelai, Lorelai... jsi normální?


Ano, ano, nepletete se vy, kdo automaticky odhadli Gilmore girls! Čas od času se mi totiž stává, že mi někdo říká "ty jsi jako Lorelai z Gilmorek". Jsem jí podobná? Nevím (ačkoli být podobná Lorelai by bylo fakt super). Ale občas mám dojem, že Gilmore girls natáčeli podle mě... Nezapadám totiž příliš do toho spektra "normálnosti" tak jak jej spoustu lidí chápe. Vlastně toho mám s Lorelai dost společného - každý rok dychtivě očekávám první sníh, protože na mě působí magicky a když se s ním pohádám, potřebuju se udobřit. Občas mívám připomínky a poznámky, jejichž vtipnost ne každý chápe;). Ráda nakupuju. Klidně si objednám spoustu čínského i jiného jídla a sním to na posezení nebo to budu jíst celý další týden. Nejradši bych měla vlastní hotýlek v rustikálním stylu. Dávám jména neživým předmětům (můj počítač se jmenuje daniel jackson). Rychleji mluvím, než přemýšlím. Ačkoli to moc často nezkouším, se svojí "něcojakorory" dokážu prokecat celý film. A myslím, že dělat věci normálně je nuda.

Ale proč vlastně tak moc ráda sleduju GG? Důvod je prostý - nepřipadám si potom jako takový mimozemšťan. Dívám se a vidím někoho, kdo je jako já a není to úplný mimoň a já si najednou začnu připadat trochu "normální". Začnu si připadat, že být vtipná není na škodu, že milovat sníh a těšit se na něj není úplně ujetý a že je skvělý mít sny! Ano, jsem exot, je to tak. A myslím, že to je super! Takže exoti všech zemí, spojme se :)

Jo a - myslím, že normálnost se trochu přeceňuje...

Žádné komentáře: